V smíchu zpívám, tančím; zdám
se tak šťastný na pohled.
Ale — v duši pláč a led —
smutkem nevím kudykam.
Sloužil jsem tak dlouhý čas
jedinému veliteli;
běžel za ním zas a zas,
šel jsem tak, jak Amor velí.
Odevzdal jsem se mu celý
tělem, duší, nezavinil
jsem, že milenec jsem nyní
z nejnešťastnějších, co znám.
Z ničeho však neviním
ji, své všecko. Zdroj mé zkázy
je můj osud: ten za vším
vězí — z něho mé zlo vzchází.
Ten mě uvrh do nesnází.
Ať si řádí jak chce stále —
slov se pustím, v srdci dále
diamanty uchovám.
, abychom lépe nastavili služby webu. Souhlasem nám umožníte získat anonymizovaná statistická data. Děkujeme!
