„Teď upřímně, slečno Dobsonová. Kdybyste zmizela, hledal by vás někdo?“
Zděšením jsem vyjekla. Tou informací bych si pravděpodobně podepsala rozsudek smrti. Odpověď na tuhle otázku totiž byla bolestně jednoduchá. Ne, nikdo by mě nehledal.
„Nelekejte se, slečno Dobsonová. Nikdo vám nechce ublížit. Když budete rozumná, velmi na tom vyděláte.“
Několikrát jsem polkla. Klepaly se mi ruce.
„O co tady jde?!“ vyštěkla jsem. Nervy už jsem měla pěkně nadranc.
„Osm. Miliard. Dolarů.“ Pečlivě vyslovila každé slovo a upřeně se mi zadívala do očí.
Rozuměla jsem jenom prvnímu a třetímu. Neměla jsem páru, o čem to ta bláznivá ženská mluví.
„Máte zájem?“
Otevřela jsem pusu dokořán, ale nebyla schopná vydat ani hlásku. Chvíli bylo hrobové ticho.
„Jsou tu jen dvě možnosti, slečno Dobsonová. Tou první je telefonát na policii a další záznam ve vašem jistě už velmi dlouhém trestním rejstříku.“
„Nebo?“ zeptala jsem se skoro neslyšně.
„Nebo jednou provždy zapomenete na Marii Dobsonovou a přijmete nové jméno. Budete vystupovat jako moje dcera a jednou, až zemřu, zdědíte osm miliard dolarů.“ Usmála se. „Co tomu říkáte, Marie?“
Trvalo několik dlouhých vteřin, než jsem našla ztracený hlas.
„Myslím si, že potřebujete psychiatra,“ řekla jsem po chvíli pomalu. „Takhle se baví pracháči? Pěknej hnus!“ Vstala jsem a vyzývavě se zadívala na bodyguarda. „Asi bys měl zavolat poldy, kámo. A hned potom doktora tady pro madam.“
Žena vstala, přešla až na druhou stranu místnosti a ze zásuvky psacího stolu většího než moje postel vytáhla nějaký papír. Pak se vrátila ke mně. Když mi ho podala, zjistila jsem, že je to fotka.
Zalapala jsem po dechu. Byla tam holka v parádních hadrech. Její vlasy měly stejnou temně hnědou barvu jako moje, oči měla modré – stejně jako já. A ten obličej… byl taky můj. Až na pár drobností.
„No to mě poser…“
Madam si odkašlala. Když jsem se na ni podívala, zjistila jsem, že její odtažitost a chlad někam zmizely. Spíš to vypadalo, že úplně hoří. Něco ji žralo. Něco ji žralo tak moc, až z ní šel strach.
„Kdo je to?“ zeptala jsem se šeptem.
„Moje dcera, Pamela Kingová. Vaše nová identita.“
, abychom lépe nastavili služby webu. Souhlasem nám umožníte získat anonymizovaná statistická data. Děkujeme!
