Městská knihovna v Praze.
13.
Chtěli jsme s Liborem
koupit Haničce k svátku květinu:
Však Marie s tváří jak neoloupala by
z ní noční krém,
řekla nám: vy blbci jste, inu,
což nevíte, že Hanka je květinářka?
Vy jste tak blbí, že i řezníka učili byste,
jak do polévky dělá se játrová zavářka.
Pak nás napadlo: což knihou tak potěšit
srdce Hanky?
Řeklo nám orákulum: vy pitomci,
vždyť ona čte jen výpisy z banky.
Tak bloumali jsme Heřmanovým Městcem,
neschopni, bezradni, bylo nám těžce
Pak našli jsme ten pravý krám,
aspoň v chvíli té zdál se tak nám.
Na štítu stálo Obyvatelstvu služby.
Zajásal Magor: to splní naše tužby.
Měla tam být i zastavárna i bazar fakt!
Tam zakoupíme nějaký úžasný artefakt.
Však řekla nám prodavačka otráveně,
co čtete na fasádě, vyvracím zákazníkům
denně.
To napsal tam můj megaloman šéf –
úžasně tím prý zvedne nám se kšeft.
Kolik let čítá ta vaše přítelkyně?
Tož nezoufejte, snad pro ni něco tu je
A ukázka na podtitulek reklamy poslední:
Přednostně zařizujeme služby pohřební.