Alexandra Berková:
Magorie, aneb, Příběh velké lásky

Máma si sedla proti němu, pohladila dlaní ubrus a řekla:

– ale to víte – jak my se můžeme mít –

nám se taky nic neřekne –

prej má bejt zas všechno jinak –

v tom aby se prase vyznalo –

ale novýho naštěstí neni nic –

no a co císař? prej má zas nový šaty? tuhle sme na něj koukali – moc mu to slušelo – a jak krásně mluvil – až se mu vod huby prášilo – však ho taky daboval ten – jakvonsemenuje – takovej fešák – má dceru nejvyššího velekněze –

– a ten je prej zas nějak nemocnej, řiká se

u nás, jak se to rozneslo, kdo měl co zdravýho, běžel se skovat –

– vona láska vocaď pocaď, žejo –

co já – já mám tuberu – mně je hej – ale co mladý? –

No a co v sídelním městě? – že prej se staví zas novej palác – a to je dobře – dyť proto sme na světě a kvůlivá tomu se dřem, aby to měl císařpán pěkný – –

nojo, no –

a žumpu nám taky nevyvezli –

to máte jedno k druhýmu –

třeba tuhle Janinka: co se vám natěšila – co se nachystala – všechno pěkně akorát – tolik si vám přála zpěvačku – a bác ho: narodil se jí knihovník – – to víte: seřezala ho jako psa – a že prej už nadosmrti zůstane starou pannou – no a co jinak – sousedojc sou na lepšim – naši by taky chtěli – jářku, povidám – každej nemůže bejt na lepšim – někdo musí zůstat taky na horšim, žejo – – –

– a že prej je to tam zařízený pro lidi – – to musí bejt ale krása – – – já si kolikrát řikám, vite, jak by to u nás taky mohlo bejt pěkný, kdyby to bylo trošku víc pro lidi – – nojo, no –

a včely už taky nedělaj – – co založily odbory, jsou samá schůze –

– tady koukám píšou, že sme první v těžbě vajec –

no – to se jednomu hned uleví –

ale jináč – vám řeknu – ten život je kolikrát tak drahej, že se snad ani nevyplatí – – –

K přečtení zdarma a bez registrace.

×

Vybrat úryvek

Přečíst celou knihu

Další úryvek